Koš (0)
Zámek Trmice
Dětský zábavní park - Ústecké podzemí Název
Lanová dráha na Větruši
TIP NA VÝLET ZÁMEČEK VĚTRUŠE

Naučný botanický park Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Historie

Současná podoba Naučného botanického parku katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vznikla díky řešení projektů podporovaných z fondů EU, jako Revitalizace pozemku Přírodovědecké fakulty UJEP se zaměřením na osvětu a vzdělávání na příkladech modelových stanovišť Českého středohoří, ve dvou samostatných etapách (I. 2009 – 2010; II. 2011 – 2012) a Otevřená univerzita, otevřená věda, který realizovala Univerzita J. E. Purkyně v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v roce 2012 – 2014.

Katedra biologie se kromě vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti věnuje i aktivitám popularizačním. Naučný botanický park (zahrada a skleníky) tak neslouží pouze k výuce zdejších studentů, ale je využíván také základními a středními školami a dalšími vzdělávacími institucemi v regionu, a je přístupný i zájemcům z široké veřejnosti. Jedním z našich hlavních cílů je nabídnout školám možnost zatraktivnit výuku, prohloubit u dětí, mládeže a ostatní veřejnosti zájem o přírodu a biologické vědy.



Zahrada

Pozemek, na němž se rozkládá Naučný botanický park, leží na mírně skloněném jižním svahu v nadmořské výšce 165 – 175 m n. m. Současná výměra činí téměř jeden hektar.

Přístupovou cestou z ulice Za Válcovnou je zahrada rozdělena na pravou a levou část. V pravé části se nachází arboretum, čedičová skalka a písčina se zástupci teplomilných a suchomilných rostlin Českého středohoří, dále pak stanoviště s hájovou květenou, květnatá louka a ovocný sad.

Sortiment arboreta tvoří zejména listnaté a jehličnaté dřeviny, které jsou součástí naší domácí flóry. K zajímavějším rostlinám patří např. jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), který patří v ČR mezi ohrožené druhy dřevin. V minulosti byly plody tohoto jeřábu využívány k přímé konzumaci, byly z nich připravovány kompoty i marmelády a dokonce velmi kvalitní pálenka – oskerušovice. V sadu jsou k vidění další méně obvyklé ovocné stromy a keře, jako např. kaštanovník setý (Castanea sativa), morušovník bílý (Morus alba), mandloň obecná (Amygdalus communis), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), mišpule obecná (Mespilus germanica) nebo temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa).

V levé části parku je situováno vřesoviště a vřesoalpinum s barevnými porosty vřesovců (Erica) či vřesů (Calluna) a řadou kultivarů azalek (Azalea) i pěnišníků (Rhododendron), které se liší barvou i velikostí květů. Součástí expozice vřesovištních rostlin jsou i keříky šichy (Empetrum), kyhanky (Andromeda) a klikvy (Oxycoccus). Na vřesoviště navazuje kolekce jarních cibulovin. Dále se zde nacházejí konstrukce s vinnou révou (Vitis vinifera), která připomíná, že réva se v oblasti Českého středohoří pěstuje již více než 1 000 let. Následuje přírodní vodní plocha a rovněž užitková zahrada s expozicí koření, léčivých bylin, plodové, kořenové a listové zeleniny, obilnin, okopanin, luskovin a olejnin.



Skleníky

V Naučném botanickém parku jsou umístěny dva skleníky. Expoziční skleník s výukovými sbírkami je poměrně nový, byl postaven v roce 2009. Jeho celková plocha činí 272 m². Je rozdělen na tři samostatné části podle nároků rostlin, a to především v průběhu zimního období. V první části skleníku s hlavním vstupem jsou umístěny rostliny čeledi kaktusovitých (Cactaceae). Sbírka obsahuje rostliny převážně z rodu Mammillaria, dále pak zástupce rodů Astrophytum, Cereus, Echinocereus, Lophocereus, nebo Ferocactus. V

zimním období zde denní teplota nepřesahuje 10°C, noční 5°C.
Druhá, prostřední část skleníku, je určena pro rostliny z oblasti subtropů. Expozice zahrnuje užitkové a okrasné rostliny ze Středomoří, jako například fíkovník smokvoň (Ficus carica), marhaník obecný neboli granátové jablko (Punica granatum), rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) aj. Dále jsou v této části umístěny zástupci některých rodů masožravých rostlin, a to především tučnice (Pinguicula) a heliamfora (Heliamphora), a rovněž sukulentní rostliny, jako např. druhy rodů Aloe, Euphorbia, Crassula a dalších. V zimním období zde denní teplota nepřesahuje 15°C a noční 10°C.

Třetí část skleníku je osazena rostlinami oblastí teplejších subtropů až tropů. V zimě se zde denní teplota pohybuje okolo 22°C a noční neklesá pod 15°C. Nacházejí se zde palmy, kapradiny, orchideje, masožravé rostliny a řada dalších. Mezi významné prvky této části patří vodní plocha, nad kterou je vytvořeno tzv. epifytní patro s rostlinami z čeledí Orchideaceae a Bromeliaceae, včetně rodu Tillandsia, dále pak parožnatka (Platycerium), zástupci epifytických kaktusů z rodu Rhipsalis a další druhy, které se adaptovaly na život ve větvích stromů. Dalším významnou součástí jsou vitríny s kolekcí láčkovek (Nepenthes), pocházejících z oblastí deštných pralesů.
Druhý tzv. „starší" skleník, byl postaven v 80. letech minulého století na ploše 150 m². Dnes je využíván jako zázemí pro ošetřování a množení rostlin, pro přezimování přenosných subtropických rostlin a také je zde umístěna část sbírky sukulentů.



Pravidelné akce pro návštěvníky

Pro návštěvníky Naučného botanického parku připravujeme každoročně řadu akcí. Jsou to exkurze po skleníkových či venkovních expozicích s výkladem, výstavy, kurzy, přednášky a další volnočasové aktivity. K těm nejznámějším patří zejména kurzy Letní školy na Katedře biologie nebo tradiční výstavy Tropické orchideje a masožravé rostliny, Kaktusy a sukulenty. Velmi populární se stávají botanické poznávací soutěže (Jarní poznávání bylin, Podzimní poznávání dřevin) a přírodovědná stezka pořádaná v rámci Dne Země.



Činnost a cíle

Katedra biologie se kromě vědecko-výzkumné a pedagogické činnosti věnuje i aktivitám popularizačním. Naučný botanický park (zahrada a skleníky) tak neslouží pouze k výuce zdejších studentů, ale je využíván také základními a středními školami a dalšími vzdělávacími institucemi v regionu. Přístupný zájemcům z široké veřejnosti je v průběhu pravidelných akcí, případně po předešlé dohodě. Jedním z našich hlavních cílů je nabídnout školám možnost zatraktivnit výuku, prohloubit u dětí, mládeže a ostatní veřejnosti zájem o přírodu a biologické vědy. Ročně zdejší areál navštíví kolem 2000 až 2500 návštěvníků. Přičemž zájem o park se každým rokem zvyšuje.



Budoucnost

Budoucnost parku vidíme v možnosti působit na širokou veřejnost popularizačně vzdělávací formou, s možností aktivního zapojení. Dále pak v činnosti popularizace přírodních věd v příjemném prostoru.



Plány se zahradou.

Postupné doplňování rostlin v současných expozicích. Doplnění a zkvalitnění popisů rostlin. Dopracovat a aktualizovat evidenci rostlin ve sbírkách a expozicích. Doplnění metodického a propagačního materiálu pro intenzivnější působení a výchovu. Jakýkoli další rozvoj zahrady je však již dnes odvozen od možnosti finančního a především personálního zajištění.



V Naučném botanickém parku je zakázáno:

  • poškozovat rostliny a přírodniny
  • poškozovat a ničit informační panely
  • zatěžovat okolní prostředí nadměrným hlukem
  • odhazovat odpadky mimo odpadkové koše

Vstup do areálu se psy je možný po dohodě a pouze na vodítku, do skleníků je vstup se psy zakázán.

Vstup do Naučného botanického parku v době mimo probíhající akce je pro veřejnost možný po dohodě, při vstupu do areálu je nutné nahlásit se u zaměstnanců Katedry biologie.

 
Zdroj: http://sci.ujep.cz/naucny-botanicky-park.html
České mládeže 8, 40096 Ústí nad Labem

Partneři