Koš (0)
Zámek Trmice
Dětský zábavní park - Ústecké podzemí Název
Lanová dráha na Větruši
TIP NA VÝLET ZÁMEČEK VĚTRUŠE

Za poznáním města

18.4.2016 Přidat k oblíbenýmVytisknout

Za poznáním města 


Od nádraží ČD projdeme krátkou uličkou V Jirchářích (kdysi zde projížděla tramvaj) a dostaneme se do historické ulice Hrnčířská. Výchozím místem je východní okraj Mírového náměstí u Interhotelu Bohemia. Za rohovou budovou odbočíme vlevo do Klášterní ulice a dojdeme k nejstaršímu ústeckému kostelu sv. Vojtěcha (1186), který barokně přestavěl litoměřický stavitel Octavio Broggio v letech 1715-1730. Ke kostelu byl připojen dominikánský klášter se zahradou. Vedle stojící kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v r. 1249, presbytář byl po zničení v husitských válkách přestavěn v r. 1483. Šikmost věže kostela (vychýlená ve špici o 2 m) je zaviněna bombardováním spojeneckých letců v dubnu 1945. Architektonickým protipólem obou kostelů jsou moderní stavby Národní a Komerční banky. V místě dnešního obchodního centra Forum byl první hřbitov. Projdeme kolem obchodního domu Labe. Před leteckým náletem v r. 1945 tu stály obytné domy, synagoga i hostince. Historický půdorys středu města se středověkými hradbami tvoří ulice Malá a Velká Hradební. Ulicí Malá Hradební jezdila městská tramvaj. Vlevo je plocha bývalého autobusové nádraží a my přejdeme silnici v místě, kde stála Teplická brána. Kolem budovy České policie se dostaneme na Lidické náměstí: zde byl druhý městský hřbitov se špitálním kostelem Sv. Materny. Dnes náměstí klidové zóny uzavírá budova secesního Městského divadla (1908), postavená dle plánů vídeňského architekta Grafa a na východní straně budova Magistrátu města Ústí nad Labem (1961). Mezi divadlem a Muzeem města Ústí n.L. stojí v pozadí Tyršův dům s restaurací Budvarka (1893). Před budovou Muzea města si odpočineme ve Smetanových sadech. Směrem severozápadním pokračuje hlavní a nejdelší dopravní a obchodní tepna - Masarykova ulice s Clarion Congress Hotelem vlevo a IBS hotelem Vladimir na horizontu. Na Špitálském náměstí na nás zakývají svými věžemi z režného zdiva Městské lázně (1908). Podejdeme novou zástavbu a dostaneme se k bývalému paláci Ignace Petschka. Podél bývalého Weinmannova paláce, dnes pobočky Státní vědecké knihovny, dojdeme k evangelickému kostelu apoštola Pavla (1906), kterému se pro barvu svého režného zdiva říká „červený“. Ulicí Horovou sejdeme do Pařížské a kolem budovy Obchodní akademie (1886) přijdeme do míst, kde stávala Drážďanská městská brána a opodál městský pivovar z r. 1642. Zde protékal potok přivádějící vodu z Knínic a otevřeným korytem vedl celým náměstím a pod hlavním vlakovým nádražím ČD vtékal do Labe. V ulici Velká Hradební stojí proti restauraci Pivovarská šenkovna tzv. „zelená škola“ (1893). Na místě Domu kultury stála novogotická vila ředitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu Maxe Schaffnera. Směrem k Mariánské skále, na níž do r. 1975 stála kaple Panny Marie (1690), dojdeme ke komplexu Českého rozhlasu a druhé části Státní vědecké knihovny (bývalá vila továrníka Wolfruma). Poslední část městských hradeb pod Mariánskou skálou byla stržena v r. 1945. Podejdeme pod železničním viaduktem a na mostě dr. Beneše se rozhlédneme. Východním směrem uzavírá obzor masiv Bukové hory s televizním vysílačem. V popředí spatříme Mariánský most a část největšího přístavu na Labi, jehož meandry jsou sevřeny moderními sídlišti v Krásném Březně a na Kamenném vrchu. Na opačné straně se otevře velkolepý pohled na městskou dominantu - hrad Střekov a na pravé straně na vyhlídkovou restauraci Větruši s lanovou dráhou, pod kterou se do řeky Labe vlévá řeka Bílina. Vrátíme se do centra Hrnčířskou ulicí, jejíž název připomíná historickou minulost této části města a místo, kde stála stejnojmenná brána, umístěná v kamenných hradbách.
Zdroj: www.usti-nad-labem-cz

Partneři